Autorizované úpravy (po kliknutí na titul se otevře celý scénář)

Josef Kajetán Tyl, Vlastimil Peška
10+10 (variabilní)
Celkem 35 postav, které hraje deset mužů a deset žen. Počet postav však lze různě varírovat.

Strakonický dudák v  Peškově razantní  úpravě odstraňuje z původního textu především všechny retardující momenty dějové linky. Přidává postavu Opovědníka, díky kterému se děj svižně posunuje do svého finále. Takže lze tuto klasickou komedii zahrát i bez přestávky zhruba za devadesát minut.
Ač by se na první pohled mohlo zdát, že z Tyla zbylo pramálo, lze úspěšně tvrdit, že Peška ctí autora a jeho zásahy scénáři i toku děje prospívají. Z upravovatelova divadelního naturelu jasně vyplívá, že je velký důraz kladen na komické situace. Např. dětské scény, hajný Trnka se svým psem, opilci v hospodě, cestování vlakem, lodí a vzdušným balónem , dudy se promění do saxofonu a další. Komedie je obdařena libými zpěvy. Královna vil Lesana je dokonce operní diva. Peškova úprava nabízí inscenátorům skvělou paletu inscenačních možností pro nevšední tvorbu české klasiky. Úprava je úspěšně prověře uvedeními na profesionálních i ochotnických scénách. (Ostrava, Šumperk, Brno, Ořechov)

Jan Drda – úprava Vlastimil Peška
6 mužů a 2 ženy + dva hudebníci

Úpravu známé pohádkové komedie Jana Drdy vytvořil Vlastimil Peška pro ostravské Divadlo loutek. Přáním zadavatele bylo především co nejširší využití hry s loutkami. Toto zadání si tudíž vyžádalo několika textových úprav v rámci koncepce, která by umožnila logické použití nejrůznějších loutkohereckých technik. Veškeré textové úpravy tedy sledují výše zmíněné. Úvod do komedie i další textové úpravy, nejčastěji krácení, vznikly především s ohledem k míře únosnosti animace jednotlivých situací. K pohádkové komedii Jana Drdy přistupoval autor úpravy s vědomím neublížit a zachovat v co největší míře kolorit původního díla.

w.Shakespeare , V.Peška
při úpravě byl použit překlad Jiřího Joska

Podle překladatele Jiřího Joska jde o jednu z nejzdařilejších komedií W.Shakespeara. I tak, dle uvážení autora úpravy, bylo nutné přiblížit děj dnešnímu vnímání komedie, která by měla publikum především pobavit. Krácením retardujích scén a logickým vypracováním komiky jednotlivých situací Shakespearovy komedie lze tvrdit, že autor úpravy splnil očekávání brněnského publika, které mělo možnost spatřit výslednici v Mahelově divadle v roce 2011. Do úpravy bylo zařazeno i několik písní, které dokreslují spád a komičnost děje.

William Shakespeare, Vlastimil Peška – režijní úprava a úprava verze překladu
(Inspiračním zdrojem překladu se stala verze E.A.Saudka)
8 mužů , 6 žen a pánské pěvecké kvarteto

Komedii o důvtipném potrestání stárnoucího seladona – rytíře Jana Falstaffa, který se snaží svést hned dvě dámy najednou, a tak se dostat k jejich penězům není třebapříliš představovat. Úpravu této proslulé komedie psal Vlastimil Peška na objednávku Slezského divadla v Opavě. Autor využil vícesouborového zaměření divadla a z operního souboru si „vypůjčil“ mužský pěvecký kvartet, který glosuje a posouvá celý děj vtipnými pěveckými vstupy. Úspěšná inscenace byla na repertoáru divadla celých šest sezón.

Goldoni - Peška
7 mužů + 6 žen

Proslulá komedie Carlo Goldoniho v úpravě Vlastimila Pešky podtrhuje především komičnost nesmyslných hádek obyvatel laguny, kteří se do sebe pustí pro každou maličkost. Vše směřuje k povzdechu autora úpravy:“Lidi zlatý, kdyby bylo na světě takových hádek a rozbrojů jako v proslulé komedii Poprask na laguně! To by nám bylo hej!“ Tato komedii stojí za stále nová a nová inscenování, protože je lékem pro bránice herců i publika.

Iva Peřinová a Vlastimil Peška
8 mužů a 8 žen

Iva Peřinová, autorka úspěšného scénáře Zvířecí divadlo, dala v roce 1998 svolení Vlastimilu Peškovi k úpravě a vytvoření písňových textů pro Peškovo Ořechovské divadlo. Tento půvabný scénář uvádělo Naivní divadlo Liberec, domovská scéna Ivy Peřinové, jako klasickou marionetovou inscenaci, s velkým úspěchem nejméně deset sezón. Po té dostal Vlastimil Peška svolení pro úpravu do činoherní podoby. Tato v pravdě postmoderní komedie o Lišce, která se ze zištných důvodů vnutí do zvířecího divadelního souboru, aby pro svá liščata ulovila tučný oběd v podobě několika zvířecích herců, je výsostně diváckým kusem se spoustou výtečných nápadů obou autorů.

Johan Nepomuk Nestroy a Vlastimil Peška
6 mužů a 3 ženy (V komedii je celkem 28 postav, které může hrát variabilní počet herců a hereček)

Komedie vynikajícího rakouského představitele vídeňské frašky Johana Nepomuka Nestroye patří do zlaté pokladnice zaručeného divadelnického povyražení. A to doslova. Nestorovým fraškám a komediím se diváci smějí již více jak sto sedmdesát roků a herci se na obsazení v jeho hrách těšili a těší, protože ví, že si mohou na jevišti skvěle zařádit. Ostatně slavná dvojice V+W na Nestroye také vsadila a uvedla ve své úpravě komedii s názem „…si pořádně zařádit“ K nejoblíbenějším Nestroyovým komediím bezesporu patří „Lumpacivagabundus“. Ta se na českých profesionálních i ochotnických scénách trvale zabydlela již v druhé polovině 19.století. Vlastimil Peška čerpá ve své autorské úpravě ze všech dostupných úprav a překladů a přináší svěží variantu této komedie. Lumpacivagabundus patří k jeho výsostným režisérským titulům. Tuto komedii režíroval ve své praxi již třikrát a věří, že ne naposledy.
Úprava je zajímavá díky nabídce odehrát celkem 28 postav pouze s šesti muži a 3 ženami. Je také opatřena několika písněmi z dílny J.F.Fišera a V.Pešky.

Josef Kompit – V.Peška

Wolfgang Amadeus Mozart
Libreto: J. G. K. Ludwig Giesecke a Emanuel Schikaneder
Transkripce libreta: Vlastimil Peška